Vzpomínání

Je to už neuvěřitelné čtyří roky, co jsme tenkrát v dubnu za krásného počasí vypouštěli na svobodu našeho kamaráda, labutího samečka. Připomenutí zde. Jako každý rok jezdíme kontrolovat rybníky v okolí Žďáru, i tentokráte jsem zavítal s foťákem do míst, kde jsme ho tehdy vypustili. V paměti mám stále, jak se vracel zpět do auta a chtěl s námi "domů" na svou zahradu, kde trávil čas mezi svými kamarády gottingenskými vepříky a další zvěří. Nechtělo se mu tehdy na svobodu a museli jsem se mu schovat a vyčkat až se rozjede na rybník a utéct. Dnes jsem přijel a na rybníku se proháněla rodina s krásnými devíti ! mláďaty. Je to celkenm dost vělký počet a tak jsem si v duchu říkal, že to nemůže být ničí jiná práce, nežli našeho šampiona. Ale samozřejmě to je jen takové tajné přání. Rodinka se producírovala po hladině, bylo krásně, začíná letní měsíc a je to prostě paráda. Tak ať žijí labutě a všechny ostatní živé bytosti!