Slepýš

Tak se k nám jednoho čerstvě podzimního dne dostala krásná samička slepýše křehkého (Anguis fragilis). Tentokráte ale přicestovala zvláštním způsobem. Přivezli jsme si velkou kupu sena, zabaleného do nepromokavé plachty. Po složení z auta, jsme seno dávali na místo určení a najdou se nám pod nohami rozmotal malý uzlíček šupin, maličký had, který je však beznohou ještěrkou. Chyběl mu kousek ocáslu, ale rána byla zahojena a u většiny ještěrů ocas alespoň částečně regeneruje. Tak jsme ho uložili do terária, ale ne do tepla, protože samozřejmě jeho snahou bylo vyhledat si místečko, kde by přečkal zimu. Hned druhý den byl připraven na cestu a protože vím, kde už za mého mládí slepýšci vegetovali a to ve všech věkových kategoriích, bylo rozhodnuto, kam jeho cesta povede. Venku super počasí 20°C, takže nehrozilo, že by mu byla zima. Jistě si spolehlivě najde nové místo, když už jsme mu to první násilně zlikvidovali. Kam vycestoval, samozřejmě prozrazovat nebudu, ale jistě si tam najde na jaře spoustu kamarádů.