Pokračujeme

Stále prší, chvílemi leje jako z konve. To není dobré, půda je rozbahněná a na takovém podkladu se staví těžko i odborníkům, natož nám, lajkům. Květen začíná stejně jako duben, to znamená skutečná zima a hlavně déšť. Sem tam vysvitne a čas nás vážně tlačí, fretky přežívají ve vaně, morčata sice celkem spokojená ve voliérách s exoty, ale stejně nic moc. Rozvážíme štěrk, odvážíme zbytky hlíny a hlavně, přes víkend máme z půjčovny třesoucí se stroj, jakýsi zhutňovač a prostě štěrk musí být rozvezen a udusán. Dáváme se do práce, přichází pomoci i jeden kamarád a maká se od nevidím do nevidím. Skáčeme s žábou po rozvezeném štěrku a místy se to houpe jako na moři. To není dobré, je prostě vlhko, tak se přidávají další vrstvy štěrku a hutní se a hutní.