Boj o přežití

   Tak tady máme poslední únorový den. Letos si tento měsíc přidal jeden den, aby nám prodloužil čekání na jaro. Na druhou stranu, takový únor bez mrazů a sněhu asi jen tak někdo nepamatuje. Zítra je tedy první den jarního měsíce. Tak jsme se dočkali. Bohužel, nejen příchodu jara.

   Únor je pro někoho suchým měsícem, a tak i my si řekli, že taky trochu zvolníme a necháme naše příznivce vydechnout. Ono taky věčné, stále a časté opakování, byť důležitých věcí, není vždy ku prospěchu. Za tu dobu se ale událo mnoho. Pojďme si tedy udělat rekapitulaci. Nejdříve ty příjemné věci. Díky našim příznivcům, lidem, kteří mají rádi přírodu a zvířata a souzní s tím, co my tu děláme, se naše zvířata měla jako „na zámku“. Dostatek všeho, krmení i podestýlek, slámy, sena, zeleniny i pečiva. Po této stránce bylo a je vše v pořádku.

   Zato úřady si neodpočnuly ani na chvíli a hnedle počátkem roku se daly do boje za ukončení naší společné činnosti. Počátkem ledna jsme byli vyzváni, abychom se dostavili za panem starostou, za účelem předání informací a naší budoucnosti. Zde jsme se dozvěděli, že cílem úřadu je co nejrychlejší vyhlášení záměru na odprodej lokality, ve které se nacházíme. To bylo jako rána z čistého nebe. Obrat o sto osmdesát stupňů oproti listopadovému jednání, kde jsme byli ujištěni, že v plánu města v žádném případě není prodej prostor, kde se zookoutek nachází. Byli jsme tehdy obeznámeni s cílem Města, vypracovat na lokalitu kolem zimního stadionu a blízkého okolí návrh uceleného projektu, který měl vyloučit rozkouskování celku na jednotlivé drobné části. Nabyli jsme tehdy dojmu, že celý projekt je spíše dlouhodobý a nachází se ve fázi příprav a návrhů. Tato skutečnost by tedy naši činnost v nejbližších letech neohrozila a zaměřovali jsme se tedy na možnosti opravy plotu, který už bezmála rok hyzdí nesmyslná zábrana z mobilního oplocení. Na lednovém jednání se ale ukázalo, že naše požadavky o opravy objektu definitivně vyústily ve snahu objekt prodat a problémů s investicemi do oprav se tak nadobro zbavit. To zcela změnilo situaci a naše postavení. Od vyhlášení záměru do samotného prodeje může trvat třeba jen půl roku a bylo nám jasné, že v létě se namísto nového plotu můžeme i se zvířaty ocitnout „na ulici“. To bylo zásadní zjištění a nemilé vykročení do nového roku. Pro úplnost je třeba zmínit, že nám bylo zástupci města, dokonce i panem starostou opakovaně slíbeno, že zvířata, v případě nutnosti, dostanou novou šanci ve formě náhradního pozemku. I méně zasvěcení ale tuší, že podobný pozemek, velikostí i zázemím, by na území města asi těžko hledali, a případné umístění zookoutku někam do ústraní, by zase bylo proti jedné z hlavních myšlenek, tedy přiblížit živou přírodu dětem a jejich rodičům v takovém míře jako zde na stávající ploše. Museli jsme začít jednat. Především za účelem získání času, ale přiznáváme, že i s nepatrnou kapičkou naděje, jsme oficiálně požádali město Žďár o bezúplatný převod objektu do naší správy, v souladu s jednou ze tří možností, jak může město se svým majetkem nakládat. Výsledek byl samozřejmě dopředu znám a tak jsme se nepodivili, když rada města na svém 42. zasedání ze dne 22. 1. 2024 jednomyslně náš návrh zamítla a doporučila ho k neschválení i zastupitelstvu. To se sešlo dne 8. 2. 2024 a samozřejmě radě vyhovělo, tedy naši žádost neschválilo. Na zastupitelstvu, kterého jsme se účastnili, ale v delší diskusi než bývá zvykem, zazněly velice zajímavé a vesměs velmi příznivé příspěvky ze strany některých zastupitelů. To je i do budoucna velmi povzbudivé. Celý zvukový záznam z projednávání bodu číslo 8 je k dispozici na stránkách města pod tímto odkazem:

https://data.zdarns.cz/zm/2024/ZM2024-12/zm2024-12-08.mp3

   Každý si tak má možnost udělat názor a přesvědčit se, že mezi našimi zastupiteli jsou i zastánci ochrany přírody, osvěty mládeže a zachování zeleně ve městě. Na zasedání zaznělo několik zásadních informací. Bylo zde kupříkladu zmíněno, že oprava plotu je zásadním úkolem pro nejbližší období a to bez ohledu, jak dopadnou další jednání o budoucnosti objektu. V tomto bodu panovala shoda a za to patří vedení města dík. Znovu bylo starostou města sděleno, že v případě ukončení činnosti zookoutku, mu budou přiděleny náhradní prostory, protože, jak z mnoha úst zastupitelů zaznělo, tato činnost zookoutku, zvláště se zaměřením na záchyty nechtěných, opuštěných, či handicapovaných zvířat je pro město rozlohy Žďáru záslužná a každé město, velikosti našeho, by podobné služby mělo nejen mít, ale i podporovat!

   Zazněl zde i příspěvek, ve kterém jeho autor tvrdil, že každý odborník musí přiznat, že zvířata v blízkosti hlavní silnice trpí a je bezpodmínečně nutné jim zajistit prostory jiné. Tento znalec problematiky chovu zvířat se již ale nezmínil o tom, kdo by měl tyto nové prostory zřídit a kde. Protože autorem byl zástupce firmy Satt a.s., která dělá pro město opravy a stavební práce, je jasné, jakou motivaci pro svůj příspěvek měl. O jak „výhodnou“ spolupráci mezi městem a Sattem jde, bylo zřejmé i z další informace tohoto radního, zastupitele a zároveň zástupce Sattu, že oprava plotu by mohla vyjít na milion korun i víc a při jeho případném zhroucení by byla narušena doprava ve městě a způsoben tak nevyčíslitelný kolaps.

   Závěrem lze konstatovat pouze jediné. Naše zvířata a my všichni včetně našich příznivců jsme v naprosté nejistotě. Nejistotě, co s námi bude. I přes opakovaný veřejný příslib úředníků města včetně starosty, není jasná budoucnost desítek zvířat. Zelený pás před stadionem, na který námi bylo postupně vysázeno bezmála stovka mnoha druhů, dnes vzrostlých stromů, se tak může během mávnutí „kouzelného“ proutku změnit na betonovou polyfunkční budovu. Podle dostupných neověřených informací tak hrozí, že zde bude, kromě předem zatím blíže nespecifikovaných komerčních aktivit betonová budova, jejíž součástí má být i jídelna společně s ubytovnou. Že případná ubytovna bude sloužit především nízkopříjmové skupině obyvatel, je zřejmé.

   Proti tomuto všemu je třeba se bránit. Mnoho času ale není. Pravděpodobně vlivný investor, který se o celou lokalitu zajímá, zřejmě celou věc hodlá urychlit. Jako důkaz lze uvést, že s opravou plotu se nic neděje i přes velice výhodné počasí, zato do objektu dorazila dne 27. 2. soudní znalkyně, aby provedla úřední odhad a město mohlo vyhlásit záměr, na který pravděpodobně investor čeká. Budoucnost tedy není ve hvězdách, ale je v rukou zástupců města, údajného investora a hlavně velikosti bankovního konta, které bude hýbat se všemi známými i neznámými skutečnostmi.

   Ale aby to nevyznělo tak jednostranně, je tu i jistá šance. Ta spočívá v tom, že se semknou lidé, kterým záleží na přírodě, kousku zeleně a zvířatech. Lidé, kteří nechtějí ve své blízkosti další nechutné betonové stavby.

   Aby tito naši případní příznivci mohli zjistit, jaká byla naše dlouholetá činnost v této lokalitě, chystáme se v nejbližší době zveřejnit postupně seriál historických událostí o práci mnoha nadšenců a milovníků přírody, kteří celá léta dlouhodobě, nebo postupně v čase, chovatelskou a záchranářskou činnost s námi prožívali, podporovali a ve svém volném čase a za pomoci vlastních finančních příspěvků budovali z polorozpadlé budovy, určené tehdy k demolici, azyl a domov pro stovky živočichů.

A představitelé našeho města, namísto toho, aby toto činnost v této lokalitě dále podporovali, zvolili možnost veškerou tuto práci hodit přes palubu a podpořit zde výstavbu čehosi, co bude sloužit pouze úzké skupině obyvatel našeho města.